TRANSFORMERS G1 Awakening - recenze

Jako dítě jsem si s autíčkama TRANSFORMERS nehrála a když mi to vydrželo do dospělosti, předpokládala jsem, že se na tom nic nezmění do mé nejdelší smrti. Na film, který pak přišel do kin jsem šla víceméně omylem, ačkoli přiznávám, že mně pak docela bavil. Když jsem se nyní dostala k Transformerům v podobě mobilní hry, čekala jsem nudnou arkádu, ve které coby klaďas Autobot občas postřelím nějakého nepřátelského Decepticona a pak napíšu recenzi o tom, že tahle hra docela ušla a s Transformers už definitivně končím.

Je to na dlouhý povídání...
Pokud jste stejně jako já těmhle robotům nikdy nepropadli, možná je to proto, že vlastně nemáte páru, o co vlastně jde. Stručně, asi o toto: Odedávna ve vesmíru probíhá válka a nevraživost dvou vyspělých mimozemských civilizací mechanoidů - mírumilovných Autobotů a nepřátelských Decepticonů. Dokud si tito mimozemští roboti svoje spory řešili někde ve vesmírů, bylo to OK, ale pak objevili Zemi jakožto obrovský zdroj energie a šlo do tuhého. Došlo jim totiž, že ovládnutí Země by konečně mohlo jedné či druhé straně přinést konečné vítězství, přitom by ale na naší planetě nastalo peklo na zemi. Teď, po 4 milionech let po přistání na Zemi, se hrdinní Autoboti a násilní Decepticoni probouzí, aby zjistili, že se octli v již moderní době. A tak se setkáváme s obry jménem Megatron, Optimus Prime, Bumblebee, Ratchet, Blaster nebo Metroplex na straně dobra a  Megatronem, Starscreamem, téměř neporazitelným Trypticonem a dalšími, na straně zla.

O co ve hře jde...?
A tak se spontánně dostávám k tomu, co je smyslem hry. Autoboti jsou dobráci a lidi si tak nějak oblíbili a rozhodli se pro jejich záchranu Decepticony porazit. Nyní je čeká několik obtížných misí po celé galaxii. Na začátku každé mise z rozhovoru Autobotů pochopíte zadání mise. Relativní nevýhodou je absence češtiny ve hře, což může vadit právě na začátku mise, kdy dostáváte zadání. Nechť vás uspokojí informace, že většinou jde buď o to, zabrat nějakou stanici, zdroj energie, transportní bránu a podobně nebo jde o to porazit všechny nepřátele a nebo musíte udělat obojí. Vašim úkolem je pak plánovat taktiku a řídit kroky a útoky Autobotů. Na střídačku s Decepticony pak budete s jednotlivými postavami Autobotů provádět promyšlené tahy (přesuny, útoky, taktické zdržení se jakékoli akce) v zájmu splnění úkolu, oni pak zareagují ve snaze vám to překazit.

Taktika, TAKTIKA!!
Hra vyžaduje taktiku v rámci celé mise i v rámci jednotlivých tahů. Složitost úkolu je dána hlavně tím, že je potřeba počítat se spoustou věcí. V první řadě jde o roboty samotné. Každý mechanoid má odlišné vlastnosti (sílu v útoku, vlastní zranitelnost, rychlost, kterou se pohybuje, inteligenci, dosah útoku) a speciální schopnosti (Megatron, pokud má dostatek energie, umí aktivovat další Autoboty, Optimus Prime, Ratchet a Bumblebee jsou dobří bojovníci, jiní zase slouží jako opraváři, další umí létat, jiný zase umí upgradovat sám sebe). Každý je proto vhodný každý na něco jiného. To se však týká i nepřátel. Každý mechanoid má dvě formy – jednu řekněme pracovní-bojovou (hlava, nohy, ruce) a tu druhou coby vozidlo nebo letadlo, která je užitečná pro rychlé přesuny. V podobě vozidla však nemohou mechanoidi útočit, ale zase nejsou tak zranitelní.

I další věci je třeba brát v úvahu – spolupráce robotů, terén, pravidla „hry“. Někteří Autoboti pomáhají svým kolegům a je potřeba, aby své tahy plánovali s ohledem na jejich pohodlnou spolupráci. Pokud se při útoku útočící skupina srotí okolo napadeného, mají útočníci větší sílu (v podobě podpůrné palby), proto je dobré zůstávat ve skupině. V jednom tahu nelze provést vše naráz (změna formy z robota na auto a naopak, boj a zabírání energetické stanice). V některých misích je zásadní obsazení zdroje energie pro tvorbu nových parťáků. Znovu opakuji, toto všechno je třeba zohlednit a počítat s tím.

Maximální pohodlnost a pochopitelnost!
V takové hře je samozřejmě zásadní pohodlnost a pochopitelnost ovládání a dostupnost informací o robotech. Pod křížkem se skrývá přehled postav a jejich vlastností. A ovládání je vcelku prosté. Joystickem nebo klávesami přesouváte kurzor a zobrazují se vám potřebné informace a pod kl.5 nebo po kliknutí se nad postavami zobrazí menu akcí (přesun, útok atd.), které chcete provést. Když jsou na tahu Autoboti, každý z nich tímto způsobem jednotlivě udělá co chce (přesune se v rámci zelených polí, zabojuje nebo čeká) a pak na povel „dokončit tah“ nastupuje akce (nebo spíš reakce) Deceptionů. A pak zas táhnou Autoboti atd.

Nutná nudná fakta...
Ve hře jsou k dispozici tři paměťové sloty a tři herní módy – Story, Showdown, Cybertron arena. Hlavní je Story mód, což je celý příběh obsahující jednotlivé mise, jakmile jednu splníte, zpřístupní se další. Showdown a Cybertron arena jsou módy přístupné až po dohrání story módu.

Závěrečná óda na TRANSFORMERS
Nemám ve zvyku vychválit každou mobilní hru, to by moje recenze postrádaly smysl. Ale nekecám, když řeknu, že TRANSFORMERS je myslím nejpovedenější a nejzábavnější bojová tahovka, jakou jsem kdy hrála. Kdo má rád tahové strategie, ale nemá rád téma války, je pro něj Transformers vynikající volbou. Hra je pestrá, graficky pěkná a vymakaná co do logiky hry. Hra tak nepatří mezi nejjednodušší, vyhrajete pouze s dobrou taktikou. Při vymýšlení taktiky se nedá nic ošulit, budete prostě muset zohledňovat všechny faktory, což je vzrůšo. Obzvláště se mi líbí, že v momentě boje patří displej pouze dvěma bojovníkům. Je to napínavější a efektivnější. Co mně ale nejvíc potěšilo, je „trvanlivost“ hry. Znáte to, hra vás baví, nadšeně uhrajete pár misí a konec. To tady nehrozí, ba naopak. Není nic lepšího, když oblíbenou hru můžete dlouho hrát.